Jak správně reagovat v případě havárie

Všude tam, kde se nějakým způsobem manipuluje s nebezpečnými látkami, existuje bohužel vždy určité riziko, že dojde k jejich úniku. Mezi takové činnosti patří nejen manipulace s nebezpečnými látkami na pracovišti, ale také vyskladňování a naskladňování těchto látek. Mezi nejvíce rizikové patří především oblasti, kde se větší nádoby vyskladňují či naskladňují pomocí vysokozdvižných či paletových vozíků.

Školení „Použití DENSORB v praxi“ je určeno především pro ty, kteří ve skladu nebo na pracovišti s nebezpečnými kapalinami běžně pracují a tím pádem jsou většinou konfrontováni se vzniklou nehodou jako první. V takovém případě musí být schopni rychle a správně zareagovat. Školení je však vhodné i pro osoby, které mají ve firmě na starost bezpečnost práce, ekologii, nebo se podílejí na sestavování havarijního plánu a nouzových opatření.

Tuto otázku nemohu zcela jednoznačně zodpovědět, protože v každé firmě je situace zcela odlišná. Záleží také na tom, jak intenzivně a zda vůbec se již firma touto problematikou v minulosti zabývala. Velké firmy mají tendenci například usilovat o získání různých certifikátů nebo je u nich zaveden systém environmentálního managementu, takže většinou bývají již dobře připraveny. Těmto společnostem jde pak především o optimalizaci jednotlivých kroků během konkrétní situace při zacházení s únikem. U jiných firem vyplouvají na povrch nedostatky, které jsou už zásadnějšího charakteru. Přicházejí často s otázkami: „Proč bychom se měli otázkou úniku nebezpečných látek vůbec zabývat?“ V takovém případě je nutné se v průběhu školení podrobně zaměřit na část teoretickou, kde dostanou účastníci odpověď na svou otázku při seznámení se s aktuální platnou legislativou. Během své praxe jsem se setkal už i s tím, že v některých firmách zaměstnanci vůbec netušili, kde by sorbenty pro okamžitý zásah při úniku nebezpečné látky našli. Jak sami vidíte, v každé firmě tkví nedostatky v něčem jiném. Z tohoto důvodu je každé školení vždy přizpůsobeno individuálním požadavkům a potřebám účastníků.

Jednoduše řečeno, dojde-li již k nějaké havárii, není čas ztrácet čas. Firmy by neměly věnovat pozornost pouze vypracování havarijního plánu, měly by s ním pracovníky také důkladně seznámit a v neposlední řadě jej i prakticky nacvičit, tak jako v případě cvičných evakuačních poplachů. Praktické cvičení mimo jiné navíc také pomůže odhalit případné nedostatky havarijního plánu, které pak bude možné vylepšit. Zejména v případě, nachází-li se v blízkosti nehody s uniklou nebezpečnou kapalinou nějaké podlahové vpusti či kanály, je nutné zasáhnout okamžitě bez zbytečného otálení. Osoby, které nejsou řádně vyškoleny, jednají často ukvapeně a mohou snadno udělat nějakou chybu. Teď mám na mysli například roznesení úkapů na botách po provozu, nesprávné použití osobních ochranných pomůcek nebo způsobení kontaminace během likvidace. Pravidelnými tréninky si pracovníci během cvičných zásahů osvojí správný postup, kdy se mohou „nanečisto“ poučit z vlastních chyb. Již ze zkušenosti vím, že v průběhu školení vždy vypluje na povrch něco, co je třeba vylepšit, jen vzácně vše funguje dobře hned od začátku.

Po absolvování praktického školení budou účastníci schopni optimálně zasáhnout při havárii s nebezpečnými látkami. Program školení se skládá z teoretické a praktické části. Nejprve se zaměříme na teoretickou část, během které probereme aktuální platnou legislativu, plánování nouzových opatření a vhodné prostředky pro případ nehody. Následně si při praktickém cvičení vyzkoušíme, jak správně a efektivně použít havarijní sorpční sadu při likvidaci uniklé kapaliny. Po celou dobu je praktické školení doprovázeno radami a tipy, které ušetří čas a zvýší Vaši bezpečnost a zároveň napomáhají optimalizaci celého procesu likvidace a nápravě případných nedostatků. Při sestavování programu tréninku jsou vždy zohledňovány všechny individuality konkrétního provozu. Aby bylo možné sestavit program školení přesně na míru, jsou brány v potaz skutečnosti, jako zda a jaké nebezpečí v provozu hrozí, s jakými nebezpečnými látkami je zde manipulováno či zda dle provozního řádu na daném místě platí nějaké zvláštní podmínky. Vždy se snažíme, aby praktický trénink probíhal co nejvíce za reálných podmínek, které jsou pro konkrétní provoz běžné, takže například během cvičení pracujeme s nádobami, které jsou v provozu běžně používány. To v praxi znamená, že pokud se v provozu běžně manipuluje s 30litrovými kanystry, používáme při tréninku 30litrové kanystry, pokud s IBC nádrží, pak si cvičný zásah vyzkoušíme s IBC nádrží.

Nejdůležitější je v první řadě správně posoudit situaci. Co přesně vyteklo? Jaké nejhorší nebezpečí z úniku tohoto druhu kapaliny hrozí? Dále je třeba mít neustále na paměti, že se nesmíme v blízkosti úniku ničeho dotýkat, pokud nebudeme adekvátně vybaveni osobními ochrannými pomůckami! Často slýchám dotazy typu: „Nemohl bych nejprve udělat tohle a tohle? Jinak ztratím přece plno času!“ Ale jakmile uděláte jednu věc, uděláte potom hned druhou a další a ještě další, a náhle zjistíte, že se nějak, ani nevíte jak, Vaše pokožka dostala do kontaktu s vyteklou chemikálií, byla poleptána nebo jinak poraněna. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou je třeba účastníkům vštípit, je, aby se nepouštěli do zásahu bez použití ochranných pomůcek, protože vlastní bezpečnost je to nejdůležitější.

K vlastní ochraně bychom měli minimálně použít ochranné rukavice, brýle a uzavřenou obuv. Podle nebezpečnosti vyteklé kapaliny může být nutný též respirátor nebo dokonce ochranný oblek. Provozní řád by měl rovněž jasně definovat hranici, kdy je, z hlediska velikosti úniku či nebezpečnosti uniklé látky, již vhodné postoupit zásah záchranným složkám, jako jsou např. firemní hasiči.