Skladování vodu ohrožujících látek - co potřebujete vědět
Bezpečné skladování vodu ohrožujících látek není pro podniky jen zákonnou povinností, ale také nutností pro bezpečnost životního prostředí a provozu. Každý rok se do životního prostředí dostávají tisíce tun vodu znečišťujících látek a kapalin, často z důvodu nesprávného skladování. Důsledky: kontaminace pitné vody a značné náklady na sanaci. V našem článku se dozvíte vše, co potřebujete vědět o správném skladování vodu ohrožujících látek – od jejich klasifikace až po vývoj ochranných konceptů.
Skladování vodu ohrožujících látek - to nejdůležitější stručně
Bezpečné skladování vodu ohrožujících látek je nezbytným předpokladem pro zamezení škod na životním prostředí a vysokým nákladům na sanaci.
Nakládání s vodu ohrožujícími látkami a jejich skladování upravují příslušné právní předpisy na ochranu vod a životního prostředí.
Technická pravidla a související požadavky upřesňují povinnosti vyplývající z právních předpisů pro nakládání s vodu ohrožujícími látkami.
Vodu ohrožující látky se podle míry rizika zařazují do příslušných kategorií a podle této klasifikace je nutné přijmout odpovídající ochranná opatření při jejich skladování.
Zařízení pro skladování a nakládání s vodu ohrožujícími látkami musí být provozována tak, aby nedošlo k ohrožení povrchových a podzemních vod. V závislosti na rozsahu nakládání a míře rizika mohou provozovateli vzniknout povinnosti vůči příslušnému vodoprávnímu úřadu, například v souvislosti s havarijním plánem nebo schvalováním konkrétních zařízení a činností.
Provozovatelé jsou povinni zpracovat bezpečnostní opatření a zajistit pravidelné kontroly těsnosti a funkčnosti zařízení kvalifikovanými odborníky.
Ke stažení zdarma: Skladování nebezpečných látek – porovnání skladovacích řešení
Pro výběr vhodného řešení pro skladování nebezpečných látek jsme pro vás připravili praktickou pomůcku, která systematicky a přehledně uvádí klíčová kritéria od typu skladování přes bezpečnostní požadavky až po provozní podmínky.
Tento průvodce pomůže odpovědným osobám při posuzování vhodných koncepcí skladování pro různé nebezpečné látky a jejich bezpečné implementaci do provozu.
Základy pro skladování vodu ohrožujících látek
Ochrana vod je velmi důležitá pro zdraví lidí, životní prostředí i ekonomiku, protože pomáhá zachovat vodní prostředí a jeho přirozené ekologické funkce. Proto musí být nebezpečné látky, například vodu ohrožující látky, které mohou představovat riziko pro řeky, jezera a podzemní vody, skladovány bezpečně a musí být zabráněno jejich nekontrolovanému úniku. Každý, kdo s těmito látkami pracuje nebo je skladuje, je proto povinen dodržovat příslušné předpisy.
V následujícím textu jsou vysvětleny základy týkající se vodu ohrožujících látek.
Definice a příklady
Podle českých právních předpisů se za látky nebezpečné pro vodu považují pevné, kapalné a plynné látky, které mohou způsobit trvalé nebo významné zhoršení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
Tyto látky se běžně vyskytují v domácnostech, zemědělství, průmyslu i v dalších provozech. Nepříznivé ovlivnění kvality podzemních vod, řek nebo jezer může mít fyzikální charakter, například změnu teploty, zákal nebo zanášení sedimenty, chemický charakter, tedy změnu chemického složení vody, nebo biologický charakter, který ovlivňuje život ve vodním prostředí. Znečištění může mít závažné dopady na životní prostředí i lidské zdraví a zároveň může stát nemalé finanční prostředky.
Příklady vodu ohrožujících látek:
oleje
pohonné hmoty
rozpouštědla
kyseliny a louhy
soli
přípravky na ochranu rostlin
hnojiva
barvy a laky
mycí a čisticí prostředky
lepidla
a další
Pokud látka není podle příslušných předpisů nebo dostupných odborných podkladů klasifikována jako látka bez nebezpečnosti pro vodu, je třeba s ní z hlediska ochrany vod nakládat jako s látkou nebezpečnou.
Právní rámec pro skladování vodu ohrožujících látek
Cílem právních požadavků na skladování látek nebezpečných pro vodu je zabránit úniku nebezpečných látek, které by mohly znečistit povrchové nebo podzemní vody. Vedle zjevných havárií, jako je kontaminace vodních zdrojů, je třeba zohlednit i méně viditelné dopady, například dlouhodobé narušení vodních ekosystémů nebo mikrobiologické rovnováhy vlivem průmyslových odpadních vod.
Skladováním se rozumí uložení látek pro pozdější použití, nikoli pro okamžitou spotřebu. Do této kategorie mohou spadat i plochy, které se pravidelně používají ke krátkodobému odstavení nebo dočasnému uložení přepravních obalů s látkami nebezpečnými pro vodní prostředí během přepravy nebo navazujících manipulačních činností.
V České republice upravují nakládání s vodami a ochranu před jejich znečištěním zejména právní předpisy v oblasti vodního hospodářství, ochrany životního prostředí, nakládání s chemickými látkami a prevence závažných havárií. Důležitou roli hrají také související technické normy, požární předpisy a požadavky na bezpečnost provozu.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon):
Základní předpis pro ochranu povrchových a podzemních vod. Upravuje nakládání se závadnými látkami, povinnost zabránit jejich úniku do vod, požadavky na kontroly skladů a nádrží a také havarijní plán při zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu.Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků:
Prováděcí vyhláška k vodnímu zákonu. Upřesňuje, jak má vypadat nakládání se závadnými látkami, jaké náležitosti má mít havarijní plán, jak se havárie hlásí a jak se postupuje při jejich řešení.Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi:
Týká se provozů, kde jsou přítomna vybraná množství nebezpečných chemických látek. Řeší prevenci závažných havárií, zařazení objektů do skupin, bezpečnostní dokumentaci a omezení dopadů na zdraví, životní prostředí i majetek.Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon):
Upravuje pravidla pro nakládání s chemickými látkami a směsmi, včetně jejich klasifikace, označování, balení a souvisejících povinností. Pro skladování je důležitý zejména jako rámec pro správné označení, identifikaci rizik a práci s bezpečnostními listy.
Co jsou technická pravidla pro nakládání s vodu ohrožujícími látkami?
Stručné shrnutí:
Cíl: ochrana půdy a vod před znečištěním
Obsah: upřesnění požadavků na konstrukci, provoz, kontrolu a dohled nad zařízeními, v nichž se nebezpečné látky skladují, přelévají nebo zpracovávají
Příklady požadavků: záchytné vany, nepropustné plochy, sledování úniků, kontrolní povinnosti, bezpečnostní prvky a dokumentace
Koho se týkají: provozovatelů zařízení, projektantů, konstruktérů, kontrolních a odborně způsobilých osob i příslušných úřadů
Technická pravidla převádějí obecné zákonné požadavky do konkrétních technických opatření na ochranu vod. Vycházejí z uznávaných technických zásad a slouží jako praktický návod pro návrh, provedení, provoz a kontrolu zařízení, v nichž se nakládá s pevnými, kapalnými nebo plynnými vodu ohrožujícími látkami.
Právní význam technických pravidel
Technické požadavky samy o sobě obvykle nepředstavují samostatný právní předpis, v praxi však slouží jako důležité vodítko pro prokázání souladu s obecnými povinnostmi v oblasti ochrany vod a prevence znečištění. Pokud jsou zařízení navržena a provozována v souladu s uznávanými technickými pravidly, lze zpravidla předpokládat, že odpovídají požadavkům na bezpečný provoz a ochranu životního prostředí.
Souvislost se zásadou prevence
V ČR je ochrana vod při nakládání s vodu ohrožujícími látkami založena na preventivním přístupu. Zařízení musí být navržena, provozována a udržována tak, aby se co nejvíce omezilo riziko úniku a znečištění povrchových nebo podzemních vod. V praxi se přitom vychází z platné legislativy a souvisejících technických norem, které pomáhají ověřit, že použité řešení odpovídá běžně uznávaným technickým požadavkům.
Přehled technických požadavků pro skladování vodu ohrožujících látek
Technické požadavky se liší podle typu zařízení a způsobu použití. V praxi se týkají zejména:
| Oblast | Význam pro praxi v ČR |
|---|---|
| Obecné požadavky na nakládání s vodu ohrožujícími látkami | Vycházejí zejména z vodního zákona a souvisejících prováděcích předpisů. Cílem je zabránit úniku látek, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. |
| Nadzemní potrubní systémy | Potrubí musí být navrženo a provozováno s ohledem na těsnost, odolnost materiálu, bezpečnost provozu a možnost pravidelné kontroly. |
| Materiály | Použité materiály musí odpovídat vlastnostem skladovaných nebo přepravovaných látek a provozním podmínkám, včetně požadavků na chemickou odolnost. |
| Čerpací, plnicí a stáčecí prostory | Tyto prostory musí být technicky řešeny tak, aby při běžném provozu i při poruše nedocházelo k úniku látek do půdy, kanalizace nebo vod. |
| Manipulační a provozní plochy | Důležitá je nepropustnost povrchu, vhodné odvodnění a možnost zachycení úkapů nebo havarijních úniků při manipulaci s nebezpečnými látkami. |
| Stanovení potřebného záchytného objemu | Návrh záchytných systémů by měl vycházet z druhu skladovaných látek, objemu největší nádoby a možných provozních nebo havarijních scénářů. |
| Nepropustné a těsnicí plochy | Podlahy, manipulační plochy a další konstrukce musí být provedeny tak, aby omezily vsak vodu ohrožujích látek a umožnily jejich bezpečné zachycení a odstranění. |
| Záchytné vany, jímky a havarijní zabezpečení | Slouží k zachycení uniklých látek při poruše obalu, nádrže nebo technologické části zařízení a patří mezi základní prvky ochrany vod. |
| Odpadní a provozní vody v souvislosti s provozem zařízení | Je nutné řešit, jak bude nakládáno s vodami, které mohou přijít do styku s vodu ohrožujícími látkami, aby nedošlo k jejich nekontrolovanému odtoku. |
| Nádrže a zásobníky pro skladování kapalin | Požadavky se týkají konstrukce, materiálového provedení, těsnosti, způsobu uložení, provozní bezpečnosti a pravidelné kontroly technického stavu. |
| Stávající podzemní potrubí | U starších nebo stávajících podzemních rozvodů je zásadní ověřování technického stavu, těsnosti a vhodnosti pro další bezpečný provoz. |
| Stávající podzemní nádrže | U podzemních nádrží je důležitá zejména kontrola těsnosti, technický stav konstrukce a opatření k prevenci úniku do podloží a podzemních vod. |
| Zařízení pro skladování a používání topných olejů nebo paliv | Tato zařízení musí být zabezpečena proti úniku a provozována tak, aby neohrozila půdu ani vodní prostředí. |
| Zemědělské provozy a kapaliny nebezpečné pro vodní prostředí | V zemědělské praxi je důležité bezpečné skladování a manipulace s látkami, které mohou negativně ovlivnit jakost vod, například při úniku do půdy nebo povrchového odtoku. |
| Bioplynové a obdobné provozy | U těchto zařízení je důležité technické zabezpečení skladovacích a provozních částí tak, aby nedocházelo k únikům provozních médií do okolního prostředí. |
| Betonové konstrukce používané při nakládání s vodu ohrožujícími látkami | Konstrukční řešení musí odpovídat požadavkům na odolnost, nepropustnost a dlouhodobou funkčnost v prostředí se zvýšeným chemickým namáháním. |
| Zadržení kontaminované hasební vody | U některých provozů je důležité počítat i se zachycením hasební vody z požáru, pokud by mohla být kontaminována nebezpečnými látkami a ohrozit vodní prostředí. |
| Provozní kontrola, údržba a monitoring | Součástí bezpečného provozu jsou pravidelné kontroly, vedení záznamů, včasné opravy a opatření pro rychlé odhalení netěsností nebo poruch. |
| Havarijní připravenost a dokumentace | Podle typu provozu může být nutné zpracování havarijního plánu, evidence závadných látek a nastavení postupů pro případ úniku nebo jiné mimořádné události. |
Klasifikace vodu ohrožujících látek
Provozovatelé zařízení pro skladování vodu ohrožujících látek musí posoudit vlastnosti používaných látek a směsí a podle míry jejich nebezpečnosti stanovit odpovídající způsob nakládání a rozsah ochranných opatření.
Při hodnocení se zohledňují zejména kritéria, jako jsou toxicita, schopnost bioakumulace, karcinogenita, mutagenita, odbouratelnost a mobilita v životním prostředí. U některých skupin látek se postupuje podle zvláštních právních předpisů. Pokud nelze látku jednoznačně zařadit, je nutné postupovat obezřetně a přijmout přiměřeně přísná ochranná opatření.
| Kategorie | Charakteristika | Příklady |
|---|---|---|
| Látky nebezpečné pro vodní prostředí | Látky a směsi, které mohou při úniku zhoršit jakost povrchových nebo podzemních vod nebo ohrozit vodní ekosystémy. | ropné látky, rozpouštědla, některé kyseliny a zásady, chemické směsi s klasifikací nebezpečné pro vodní prostředí |
| Nebezpečné závadné látky | Skupina látek, se kterými je nutné nakládat tak, aby nedošlo k ohrožení nebo znečištění vod. V praxi vyžadují odpovídající technická, organizační a provozní opatření. | pohonné hmoty, topné oleje, některé průmyslové chemikálie, čisticí a provozní kapaliny |
| Zvlášť nebezpečné závadné látky | Látky s vysokým rizikem pro vodní prostředí, u nichž jsou požadavky na prevenci úniku a havarijní připravenost obzvlášť důležité. | vybraná organická rozpouštědla, chlorované uhlovodíky, některé toxické chemické látky a směsi |
| Látky klasifikované podle CLP jako nebezpečné pro vodní prostředí | Kromě vodního zákona je důležitá i klasifikace podle chemické legislativy, která pomáhá určit environmentální nebezpečnost látky nebo směsi. | látky a směsi označené jako nebezpečné pro vodní prostředí podle CLP a uvedené v bezpečnostním listu |
Tato klasifikace je důležitá pro správné skladování a bezpečné nakládání s látkami, aby se předešlo škodám na životním prostředí. Informace o vlastnostech konkrétní nebezpečné látky bývají obvykle uvedeny v bezpečnostním listu. Pokud není k dispozici jednoznačné zařazení, je nutné vycházet z konzervativního přístupu a přijmout přísnější ochranná opatření. U směsí se hodnocení odvozuje z vlastností obsažených složek.
Posouzení rizik při skladování vodu ohrožujících látek
Před zahájením skladování látek nebezpečných pro vodu je nutné provést posouzení rizik. Při něm se zohledňují různé aspekty, aby bylo zajištěno bezpečné a ekologicky šetrné skladování:
Provozní stavy a poruchy: analýza všech provozních stavů včetně možných poruch, které mohou vést k úniku látky.
Fyzikálně-chemické vlastnosti: posouzení vlastností látek, které mohou ovlivnit kvalitu vody.
Množství a objemy: stanovení skladovaných množství a objemů pro určení rizika a potřebných bezpečnostních opatření.
Míra nebezpečnosti látek: vyhodnocení nebezpečnosti jednotlivých látek jako východiska pro volbu vhodného způsobu skladování.
Požadavky na skladovací zařízení: určení konkrétních požadavků na skladovací infrastrukturu, včetně stavebních opatření a záchytných prvků.
Další bezpečnostní hlediska zahrnují:
Detekci úniků: zajištění rychlého rozpoznání úniku a včasného přijetí protiopatření.
Zadržení kontaminované hasicí vody: začlenění protipožárních opatření, která zabrání znečištění vod hasicí vodou.
Posouzení umístění ve skladu: zohlednění množství, druhu a rozmístění látek ve skladu s cílem minimalizovat rizika a nastavit účinná bezpečnostní opatření.
Toto komplexní posouzení pomáhá rozpoznat možné zdroje ohrožení při skladování a nakládání s vodu ohrožujícími látkami a prostřednictvím cílených opatření omezit rizika pro životní prostředí i zdraví osob.
Řešení pro skladování vodu ohrožujících látek
Zařízení určená ke skladování vodu ohrožujících látek podléhají požadavkům právních předpisů na ochranu vod a prevenci znečištění životního prostředí. Těmito zařízeními se rozumí samostatné a stacionární nebo stacionárně používané celky, ve kterých se nebezpečné látky skladují, stáčí, přelévají, vyrábějí, upravují nebo používají v rámci podnikatelské činnosti či veřejného provozu.
Patří sem například:
zařízení pro skladování a výdej benzinu, nafty a odpadních olejů na čerpacích stanicích
skladovací zařízení pro topné oleje v soukromých objektech
zařízení pro výrobu, skladování, plnění a manipulaci s kyselinami, louhy, barvami a rozpouštědly v průmyslu
zařízení pro skladování, plnění, výrobu, úpravu nebo používání pevných vodu ohrožujících látek
zařízení pro skladování nebo plnění pevných látek, na nichž ulpívají kapalné vodu ohrožující látky
manipulační a překladištní plochy pro vodu ohrožující látky
překladiště kombinované dopravy
Zařízení pro nakládání s vodu ohrožujícími látkami musí být navržena, zřízena, udržována, provozována a odstavována tak, aby nebylo možné očekávat nepříznivé dopady na povrchové ani podzemní vody. Základním principem je prevence, tedy minimalizace i malého rizika znečištění vod. Konstrukce a provoz zařízení musí současně odpovídat uznávaným technickým pravidlům a osvědčeným postupům, které jsou v praxi ověřené a obecně přijímané odbornou veřejností.
V České republice mohou být v závislosti na typu zařízení, jeho technickém provedení, umístění a charakteru skladovaných látek vyžadována oznámení, vyjádření, schválení nebo povolení ze strany příslušných orgánů veřejné správy. Zvýšená pozornost se uplatňuje zejména u provozů umístěných v ochranných pásmech vodních zdrojů, chráněných územích nebo v dalších lokalitách se zvláštními požadavky na ochranu vod. Součástí předkládané dokumentace mohou být údaje o zařízení, provozovateli, skladovaných látkách, technickém řešení, preventivních a havarijních opatřeních i o způsobu zabezpečení proti úniku závadných látek. Podle povahy záměru může být vyžadováno také odborné posouzení, projektová dokumentace nebo stanovisko příslušného odborného orgánu.
Sklad vodu ohrožujících látek představuje místo, kde jsou tyto látky uchovávány. Pojem zařízení pro skladování vodu ohrožujících látek zahrnuje celou skladovací infrastrukturu včetně bezpečnostních prvků, například záchytných van.
Požadavky na bezpečnost skladovacích zařízení
Jako provozovatel zařízení pro skladování vodu ohrožujících látek nesete velkou zodpovědnost. Pro dosažení optimálního zabezpečení je nutné vypracovat bezpečnostní koncepci.
Všeobecná bezpečnost: zařízení a jeho části musí být utěsněné a odolné vůči fyzikálnímu, chemickému i tepelnému namáhání, aby nedocházelo k úniku látek. Pokud přesto dojde k úniku, musí být tato skutečnost včas zjistitelná.
Víceúrovňová ochrana: při selhání první ochranné bariéry, například nádoby nebo části zařízení, musí být k dispozici vhodné záchytné prvky, které zabrání poškození životního prostředí.
Vlastní i nezávislá kontrola: kontrolní opatření slouží k ověřování těsnosti zařízení a funkčnosti bezpečnostních systémů. Zároveň musí umožnit rychlé a spolehlivé rozpoznání nebezpečí a bezodkladné přijetí nápravných opatření. Hlavní odpovědnost nese provozovatel, který je zároveň povinen zajistit pravidelné odborné kontroly zařízení nezávislými kvalifikovanými osobami.
Uplatnění bezpečnostních požadavků
Riziko spojené se zařízeními pro skladování vodu ohrožujících látek souvisí především se dvěma faktory:
mírou nebezpečnosti látky
skladovaným množstvím
Na základě těchto faktorů se stanovují konkrétní požadavky na technické provedení zařízení, rozsah ochranných opatření, způsob kontroly i povinnosti provozovatele. Čím vyšší je nebezpečnost látky a čím větší je její množství, tím přísnější požadavky je třeba splnit.
| Rozsah skladování | Nízké riziko pro vodní prostředí | Vyšší riziko pro vodní prostředí |
|---|---|---|
| Menší objemy | základní technické zabezpečení | zvýšený důraz na zachycení úniku |
| Střední objemy | standardní provozní a technická opatření | rozšířená ochranná a kontrolní opatření |
| Velké objemy | vyšší nároky na konstrukci a provoz | komplexní zabezpečení a havarijní připravenost |
Požadavky na ochranu vod při skladování a nakládání s vodu ohrožujícími látkami se promítají mimo jiné do těchto oblastí:
Dokumentace zařízení a provozu: Provozovatel by měl vést přehlednou a aktuální dokumentaci o zařízení, jeho technickém řešení, provozu a skladovaných látkách. Součástí dokumentace mohou být například údaje o umístění zařízení, použitých bezpečnostních prvcích, záchytných systémech, kontrolách, údržbě nebo havarijních opatřeních. Tato dokumentace usnadňuje prokazování souladu s požadavky na bezpečný provoz a je důležitá také při řešení mimořádných událostí.
Provozní pravidla a pokyny pro bezpečné zacházení: Pro nakládání s nebezpečnými chemickými a vodu ohrožujícími látkami je důležité mít zpracované jasné provozní pokyny nebo provozní řád. Ty by měly upravovat bezpečný provoz, manipulaci, skladování, postup při plnění a vyprazdňování, řešení poruchových stavů i postup při havárii. Zaměstnanci musí být s těmito pravidly prokazatelně seznámeni a pokyny je nutné průběžně aktualizovat podle skutečného provozu a používaných látek.
Pravidelné kontroly a ověřování technického stavu: Provozovatel odpovídá za pravidelnou kontrolu zařízení, skladů, nádrží, potrubí a bezpečnostních prvků tak, aby bylo možné včas odhalit netěsnosti, poškození nebo jiné závady. U vybraných zařízení nebo podle povahy provozu může být vyžadováno také odborné ověření technického stavu, zkoušky těsnosti nebo kontrola způsobilou osobou.
Odborné provádění montáže, oprav a zásahů do zařízení: Montáž, opravy, údržba nebo technické úpravy zařízení by měly být prováděny odborně způsobilými osobami nebo specializovanými dodavateli s odpovídající kvalifikací a zkušenostmi. Cílem je zajistit, aby technické řešení zařízení odpovídalo požadavkům na bezpečný provoz a ochranu vod.
Zvýšená opatrnost při plnění, přečerpávání a vyprazdňování: Při činnostech, jako je plnění, stáčení, přečerpávání nebo vyprazdňování látek, je nutné věnovat zvláštní pozornost prevenci úkapů, přetečení a nekontrolovaných úniků. Tato místa a činnosti patří z hlediska ochrany vod mezi nejrizikovější a měla by být vybavena vhodnými technickými i organizačními opatřeními.
Bezpečnostní opatření a pravidla skladování
Bezpečné skladování je zásadním aspektem při nakládání s látkami nebezpečnými pro zdraví a životní prostředí. Dodržování právních předpisů a technických požadavků v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami tvoří základ ochrany před možnými riziky.
Jednoznačné a dobře viditelné označení
Povinnost klasifikace a značení podle globálně harmonizovaného systému (GHS) slouží k ochraně před riziky při manipulaci a skladování.
Každá nebezpečná látka musí být označena příslušným výstražným symbolem, který upozorňuje na její specifická rizika, například symbolem nebezpečnosti pro životní prostředí se stromem a uhynulou rybou u látek nebezpečných pro vodu.
Při přelévání nebezpečných látek je nutné používat pouze schválené nádoby odolné proti rozbití a korozi, které jsou zároveň jednoznačně označené, aby se předešlo záměně a souvisejícím rizikům.
Smíšené skladování
Posouzení způsobu skladování nebezpečných látek a směsí vychází především z jejich fyzikálních, chemických a toxikologických vlastností, údajů uvedených v bezpečnostních listech a z požadavků souvisejících právních a technických předpisů. Tyto informace jsou rozhodující také pro posouzení, zda mohou být jednotlivé látky skladovány společně. Společné skladování je možné pouze tehdy, pokud nedochází ke zvýšení rizika požáru, výbuchu, nebezpečné reakce nebo ohrožení zdraví osob a životního prostředí.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména oddělenému skladování:
vzájemně nekompatibilních látek
látek s rozdílnými nebezpečnými vlastnostmi
pevných a kapalných látek, pokud by při úniku nebo havárii mohlo dojít k nebezpečné reakci
látek, které vyžadují odlišný způsob hašení nebo zvláštní opatření při požáru
Speciální nádoby
Každá nebezpečná látka vyžaduje s ohledem na své specifické vlastnosti vhodné místo skladování. Patří sem například:
Speciální nádoby na lahve s vysoce výbušným plynem, chráněné před teplem.
Otevřené regály pro bezpečně balené látky, doplněné o záchytné vany pro případ úniku.
Uzavřené bezpečnostní skříně pro hořlavé látky, které odpovídají charakteru a vlastnostem skladovaných látek.
Důležité také je, aby nebezpečné látky nebyly skladovány na místech, která sama představují potenciální riziko, například na dopravních cestách, v únikových a záchranných zónách nebo v odpočinkových místnostech.
Záchytné vany a vodu ohrožující látky
Pokud skladujete vodu ohrožující látky v sudech nebo malých obalech, musíte zajistit, aby při úniku nemohly proniknout do půdy ani do podzemních vod. Toho lze dosáhnout pomocí vhodných záchytných zařízení, například záchytných van nebo kapalinotěsných ploch.
Záchytné vany musí
být kapalinotěsné,
být zpravidla provedeny bez odtoku,
a mít dostatečný záchytný objem.
Jak velký musí být záchytný objem?
V ČR nelze velikost záchytného objemu stanovit jedním univerzálním procentem pro všechna zařízení. Potřebná kapacita záchytného systému závisí zejména na typu a množství skladovaných látek, velikosti a počtu nádob, způsobu skladování, charakteru prostoru a riziku úniku do povrchových nebo podzemních vod.
Při stanovení záchytného objemu je obvykle nutné zohlednit především:
objem největší skladované nádoby nebo obalu,
možné množství uniklé látky při poruše nebo havárii,
vlastnosti skladované látky,
způsob umístění nádob a technické řešení skladu,
požadavky na ochranu vod a související bezpečnostní opatření.
V citlivých lokalitách, například v ochranných pásmech vodních zdrojů nebo v místech se zvýšenými požadavky na ochranu vod, mohou být na technické zabezpečení skladování kladeny přísnější požadavky. V takových případech je nutné návrh řešení posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní podmínky provozu a příslušné požadavky dotčených orgánů.
Důležité: Nejen objem, ale také materiál vašeho záchytného systému musí být vhodný pro skladované látky. Jen tak zajistíte, že v případě nouze nic neunikne.
Jak vybrat správnou záchytnou vanu pro váš provoz se dozvíte v našem článku: „3 + 1 krok ke správné záchytné vaně“.
IBC a vodu ohrožující látky
Pokud chcete skladovat vodu ohrožující látky v IBC kontejnerech, je nutné používat nádoby vhodné pro daný účel, odpovídající vlastnostem skladované látky a příslušným požadavkům na bezpečnost a manipulaci. Důležitá je zejména kompatibilita obalu s uloženou látkou, technický stav IBC, správné označení a pravidelná kontrola, zda nedochází k poškození nebo netěsnostem. Pokud jsou IBC používány také v souvislosti s přepravou nebezpečných látek, musí splňovat i příslušné požadavky na přepravní obaly, včetně odpovídajícího schválení.
U použitých nebo repasovaných IBC je vždy nutné pečlivě ověřit jejich původ, technický stav, vhodnost pro konkrétní látku a soulad s požadavky pro zamýšlené použití. Pro skladování nebezpečných chemických látek a směsí jsou vhodné pouze tehdy, pokud splňují všechny relevantní technické a bezpečnostní požadavky.
Předpisová řešení pro bezpečné skladování
Pro zajištění ochrany životního prostředí a bezpečnosti zaměstnanců je nutné skladovat vodu ohrožující látky v souladu s platnými předpisy. To zahrnuje dodržování příslušných legislativních požadavků, správné posouzení vlastností skladovaných látek a zajištění bezpečnosti skladovacího zařízení. Důležité jsou také pravidelné kontroly a rychlá reakce při provozních poruchách. V e-shopu DENIOS najdete vše, co potřebujete pro skladování nebezpečných látek v souladu s legislativou: záchytné vany, plnicí stanice, podlahové záchytné vany, regály na nebezpečné látky a bezpečnostní skříně. Pro větší množství nebezpečných látek jsou vhodným řešením naše mobilní sklady na nebezpečné látky.
Pokud máte na skladování vodu ohrožujících látek specifické požadavky, kontaktujte nás. Rádi vám připravíme řešení na míru.
Ke stažení zdarma: Plakát "Bezpečné skladování nebezpečných látek"
Na plakátu „Bezpečné skladování nebezpečných látek“ jsme jasně vizualizovali typická rizika a nedostatky při skladování nebezpečných látek a poskytli jim jasné identifikační znaky.
Slouží jako praktický nástroj pro včasnou identifikaci odchylek a závad a pro podporu zaměstnanců a odpovědných osob při správném hlášení a nápravě chyb při skladování.
Mohlo by vás také zajímat
Technické informace na této stránce byly sestaveny pečlivě a podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Nicméně DENIOS nepřebírá žádnou záruku nebo zodpovědnost jakéhokoli druhu za aktuálnost, úplnost a správnost a to ani vůči čtenáři, ani vůči třetím osobám. Použití informací a obsahu pro Vaše vlastní účely je proto na Vaši zodpovědnost. V každém případě dodržujte místně a aktuálně platnou legislativu.